Jižní morava
Byly krásně teplé květnové dny a rozhodli jsme si udělat prodloužený víkend na Jižní Moravě. Ubytovali jsme se ve vesnici Milovice která je blízko Milovického lesa a různých dalších lokalit v okolí Pavlova. Rozhodl jsem se vypsat pár zážitků z této tří denní výpravy. Jako první lokalitu jsme okolo 9 hodiny ráno navštívili Milovickou oboru. Už po cestě k ní, všude voněli dokvétající hlohy a šípkové růže které lákaly nesčetné množství nejrůznějších tesaříků od velkých Cerambyx scopolli až po krásné tesaříčky Anoplodera sexguttata, které seděli na květech šípkové růže. Po příchodu do obory, jsem si hned všimnul naskládaného dříví které bylo ale z akátů. Nic méně naletovali tam nějací agrilové od hnědé až po namodralou barvu. Na cestě pochodovalo pár majek a podél ní v trávě, byly kozlíčci Dorcadion fulvum a Dorcadion pedestre. Po cestě se občas našli dva pracanti válející kuličku trusu. Šlo nejspíš o chrobáky druhu Sisyphus schaefferi. Došli jsme až k jákesi křižovatce, u které jsme se vydali písčitou cestou, táhnoucí se okolo plotu za kterým byla pastvina. Byly tam desítky obou druhů dorcadionů a okolo dubového lesa poletovali krasci Agrilus biguttatus. Na cestě jsem našel rozjetého kozlíčka Mesosa curculionoides, kterého jsem si přál vidět živého. Myslel jsem si, že pokud je na cestě, mohl by být i na dubech na okraji lesa. Ale nenašel jsem ho. Poštěstilo se mi ho najít až druhý den. Ten den jsem s tátou vyrazil k večeru na vinařskou cestu, která vedla od Palova až po soutěsku u děvína kde byl les s převážným porostem javoru. Jen tak letmo jsem se porozhlídnul po kmenech a na jednom znic seděly k mému překvaapení hned 3 tito kozlíčci. Byl tam párek a jeden sameček který neuspěl. Ten hned nenávratně odskočil do listí ale párek se nechal krásně vyfotit a chytit. Na stezce ani us outěsky jinak nebylo nic zajímavého. Jen na dubové větvy nízko nad zemí, byla Pedostrangalia revestita.
Další den, jsme navštívily Kančí oboru u Břeclavi a později odpoledne, jsme ještě trochu okoukli Pohansko. V oboře jsme po cestě našli skládku dříví, u které jsme se nachvíli zastavili. Naletovalo tam spoustu kusů nějákých agrilusů a v okolí na menších polínkách, posedával Kozlíček zdobený (Mesosa curculionoides). Kromě agrilusů, kozlíčků a pár dalších běžnějších brouků se však nezadařilo. Kolem 3 hodiny jsme tedy vyrazili k parkovišti před mostem železnice, kudy se šlo na Pohanské louky. Jako první jsme narazili na vyskládaná polena na kraji cesty. Na tu naletovali tesaříci Plagionotus detritus a Xylotrechus antilope. Nacházeli jsme další kousky kozlíčků Mesosa a sem tam, se našel nějaký Chrysobothris affinis a Agrilus biguttatus. Popošli jsme o kus dál. Byly tam travnaté louky s porostem pryskyřníků. Na pryskyřníky sletovali ze stromů krasci Anthaxia salicis a na trávách různí kovaříci. Místama rostly modré kosatce ze kterých se dali sklepnout nějací drobní nosatci.
Pohansko se nám zalíbilo a tak jsme se rozhodli že tam uděláme větší výlet. Poslední den jsme si tedy přivstali a okolo 9 hodiny jsme dorazili na parkoviště. Bylo mokro po noční bouřce, ale slunce už pálilo a všechno vysušovali. Opět jsme udělali menší zastávku u klád na kterých sem nachytal ještě pár Chrysobothrisů a tesaříků. Teď jsme se ale chtěli dostat dál. Měli jsme namířeno k loukám okolo loveckého zámečku. Na loukách bylo poměrně dost pryšců Euphorbia palustris. Které jsou živnou rostlinou tesaříka Oberea moravica . Zkusili jsme tedy traviny včetně pryšců prosmýkat a přeci jen párek těchto krásných tesaříčků se nám podařilo najít. Před zámkem jsme uhnuli z hlavmí cesty do prava kde vedla cesta okolo zámeckého rybníku a vedla k bunkrům, za kterýmy byly opět lučiny a suší loučky s porostem kopretin a pryskyřníků. Rozložil jsem síťku a zkusil to tam trochu prosmýkat. Nejdříve to vypadalo že jsem nic nesesmýkal, ale přeci jen ze sítě vypochodoval krásný tesařík Agapanthia violacela a také jeden menší Calamobilus filum. Bylo okolo čtvrté hodiny a už jsme se museli vrátit zpět do Milovic abychom si zbalily.
Byy to krásné dny na které budu dlouho vzpomínat.